Přeskočit navigaci

Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů

V období ekonomické krize se výrazně zvýšila konkurence mezi uchazeči o zaměstnání

Česká ekonomika se v důsledku celosvětového hospodářského ochlazení dostala do silné recese. Vlivem ekonomické krize zaměstnavatelé čelí útlumu počtu zakázek, nižším příjmům a nedostatku práce pro své zaměstnance, které jsou nuceni propouštět. Výkonnost ekonomiky tak výrazně ovlivňuje situaci na pracovním trhu a celkovou úroveň nezaměstnanosti. Průběh ekonomické krize v České republice charakterizuje:

*    Meziroční pokles HDP;

*    ve 4. čtvrtletí 2008 o 0,1 % (o 10 % v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví);

*    v 1. čtvrtletí 2009 o 3,4 % – největší pokles v historii ČR; za nepříznivým vývojem stojí hlavně meziroční pokles HDP ve zpracovatelském průmyslu (o 10,6 %) a v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (8,0 %);

*    Růst míry nezaměstnanosti o 2,7 % (z 5,2 % k 31.10.2008 na 7,9 % k 31.05.2009);

*    Růst počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce o 47 % (z 311,7 tisíc k 31.10.2008 na 457,6 tisíc k 31.05.2009). Podle názorů pracovníků úřadů práce se jedná nejvíce o uchazeče z profesí:

*    Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (především nástrojáři, kovodělníci, zámečníci, svářeči, skláři, obsluha obráběcích strojů, stavební dělníci);

*    Obsluha strojů a zařízení (montážní dělníci, řidiči nákladních automobilů);

*    Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (pomocní montážní a manipulační dělníci);

*    Jiní: prodavači v obchodech, kuchaři, číšníci, servírky, úředníci ve skladech, sekretáři a sekretáři

*    Pokles počtu volných pracovních míst nabízených přes úřady práce o 63 % (ze 130,1 tisíc k 31.10.2008 na 48,3 tisíc k 31.05.2009). Největší propad počtu nabízených volných pracovních míst byl v profesích řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a obsluha strojů a zařízení;

*    Zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů škol meziročně o 57 % (z 11 324 k 31.05.2008 na 17 775 k 31.05.2009).

Faktory ovlivňující uplatnění absolventů škol

Získání zaměstnání obecně podmiňuje mnoho faktorů ať už hospodářský a sociálně-demografický vývoj regionu a s nimi spojený vývoj nezaměstnanosti, nebo také vlivy subjektivní povahy. Pracovníci úřadů práce hodnotili důležitost předložených faktorů ovlivňujících dobré uplatnění absolventů škol na trhu práce. Podle odpovědí se jedná o:

*    Aktivní přístup k hledání zaměstnání je jednoznačně nejdůležitější faktor ovlivňující dobré uplatnění absolventů škol na trhu práce.

 Úroveň vzdělání – obecně by se měli snadněji uplatnit absolventi s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním (situace se však různí v závislosti na oboru vzdělání).

*    Osvojení klíčových kompetencí – s vyšším vzděláním absolventů roste důležitost osvojení klíčových kompetencí. Pro dobré uplatnění absolventů škol je potřebné:

*    všechny úrovně vzdělání – ochota dále se učit;

*    vyučení – schopnost číst a porozumět pracovním instrukcím;

*    maturanti – zběhlost v používání výpočetní techniky;

*    absolventi VOŠ – dobrý ústní a písemný projev;

*    absolventi VŠ – všestranné schopnosti, znalosti a dovednosti, zběhlost v cizích jazycích, schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost.

*    Obor vzdělání – při zjišťování oborů, jejichž absolventi budou, nebo nebudou mít problém při přechodu na trh práce, pracovníci úřadů práce nejvíce uváděli:

*    Ekonomické obory – vysoké zastoupení mezi nezaměstnanými absolventy, hlavně z důvodů vysokého počtu absolventů těchto oborů; jejich uplatnitelnost je ztížena nedostatečnou praxí; dlouhodobý nezájem o absolventy nástavbových oborů.

*    Gastronomické oboryregionální rozdíly; pohostinství se krize zatím výrazněji nedotkla; nabídka práce pro kuchaře a číšníky má stále velké zastoupení v nabídce volných pracovních míst; absolventů těchto oborů je však velký počet, nemají dostatečnou praxi a hlavně nechtějí pracovat v oboru; v profesích kuchař a číšník dochází k časté fluktuaci osob.

*    Strojírenství a elektrotechnika – uplatnění absolventů závisí na ekonomické situaci v regionu; v současnosti horší uplatnění absolventů z důvodu útlumu výroby a nedostatečné praxe; možná perspektiva do budoucna (obtížnost odhadnout zlepšení hospodářské situace) – před vypuknutím ekonomické krize dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků v těchto odvětvích.

*    Zdravotnictví a lékařstvívelmi dobré šance na uplatnění na trhu práce pro všechny úrovně vzdělání; dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

*    Učební obory ve stavebnictvínedostatečná praxe; přesto by absolventi neměli mít problém s uplatněním na trhu práce; dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků; nižší náklady na mzdy než u zkušených zaměstnanců.

*    Zemědělské obory – absolventi všech úrovní mají problém uplatnit se na trhu práce; není o ně dlouhodobě ze strany zaměstnavatelů zájem.

*    Obory zaměřené na obchod – velké počty absolventů, ale dlouhodobě nízký zájem o pracovníky na trhu práce (prodavači v obchodech – v květnu 25 uchazečů na 1 volné pracovní místo).

*    Dostatečná připravenost absolventa orientovat se na trhu práce;

*    Praxe – faktor nejčastěji uváděný jako důvod špatného uplatnění absolventů na trhu práce.

Hlavní problémy při uplatňování absolventů na trhu práce

*    Nedostatečná spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou;

*    Nedostatečná praxe absolventů – obě tyto příčiny spolu úzce souvisí, neboť praxe by měla být koncipována podle konkrétních požadavků zaměstnavatelů v daných oborech tak, aby co nejvíce odpovídala budoucímu pracovnímu prostředí.

*    Nedostatečná motivace absolventů k hledání pracovního uplatnění;

*    Nevyhovující struktura vzdělávací nabídky a její pružnost na trh práce – jako příčina nezaměstnanosti byly často uváděny vysoké počty absolventů oborů, nebo dlouhodobý nezájem o absolventy některých oborů.



Další informace k této problematice

Zpět