Přeskočit navigaci

Co zaměstnavatelé očekávají od školského systému

Na otázku, jaké mají představy a očekávání týkající se dalšího vývoje odborného vzdělávání a školského systému, odpovídali zaměstnavatelé z oblasti průmyslu a stavebnictví (sekundéru), sektoru služeb (terciéru), kvartérního sektoru (kvartéru) i ze zemědělské sféry. Výsledky průzkumu, který proběhl formou dotazníkového šetření, ukázaly, že je možné vymezit několik základních problémových oblastí.

Praktická příprava budoucích absolventů

Největší část prezentovaných názorů, a to ve všech sledovaných sektorech, směrovala k praktické přípravě budoucích absolventů škol. Zaměstnavatelé považují za jeden z nejpalčivějších problémů velmi malou propojenost výuky s praxí přímo u zaměstnavatele. Uvádějí, že studenti jsou na středních i vysokých školách připravování teoreticky a praxi poznají až po ukončení studia. Podle nich by studenti již během studia měli absolvovat více odborné praxe ve firmách.

„Důležitá je opravdu spojitost s praxí, aby se ve škole učili to, co budou potřebovat v praxi. Je potřebné více zaměřit školy na praxi, zlepšit praktické dovednosti žáků, klást větší důraz na praktické znalosti ve svém oboru.“ (názor zaměstnavatele z oblasti průmyslu).

Školy málo připravují školáky po praktické stránce a k práci v kolektivu, kde má každý určitou zodpovědnost. V těchto školách zahlcují školáky velikým množstvím teoretických informací, bez možnosti praktické zkoušky. Malá spolupráce škol s firmami a jejich možné budoucí uplatnění v těchto spolupracujících firmách.“ (uvádí zaměstnavatel z oblasti Ubytování, stravování a pohostinství).

Mám zkušenost, že absolvent bez praxe nemá možnost uplatnění. Setkávám se s případy, že se hlásí na středoškolské pozice, jen aby měli nějakou praxi.“ (zkušenost zaměstnavatele z oblasti kvartérního sektoru).

Nedostatečné povědomí absolventů o reálných pracovních podmínkách podle názoru více zaměstnavatelů představuje vážný problém při vstupu absolventů do pracovního života. Řešení vidí ve zvýšení podílu odborné praxe ve výuce a v užší a intenzivnější spolupráci škol se zaměstnaneckou sférou.

Kvalita absolventů škol

Zaměstnavatelé poměrně častěji poukazovali na nedostačující kvalitu, odbornou i teoretickou připravenost absolventů pro vstup do zaměstnání. Zejména na neovládání své profese (především pro nedostatek potřebné praxe), dále na malý rozhled ve svém oboru, nedostačující mezioborové znalosti, jazykovou vybavenost a vybavenost klíčovými dovednostmi.

Dnešní absolventi učebních oborů nejenže danou profesi neovládají, což se dá praxí získat, ale nejsou ani teoreticky připravení.“ (názor zaměstnavatele z oblasti průmyslu a stavebnictví).

Učňovská výuka zaostává za reálnými požadavky pracovního trhu. Absolventi přicházejí do zaměstnání nepřipraveni na reálný provoz a málokterý z nich má snahu doplnit své dovednosti.“ (postřeh zaměstnavatele z oblasti služeb).

Absolventi se mi většinou jeví jako povrchně vzdělaní, od všeho kousek, včetně jazykových schopností, ale nic do hloubky.“ (míní zaměstnavatel z oblasti kvartérního sektoru).

Zvýšit zájem o učňovské a technické obory

Na nedostatek absolventů učňovských oborů upozorňují zejména zaměstnavatelé z oblasti průmyslu a stavebnictví. Vyjádřili se k potřebě větší propagace odborného vzdělávání, jeho popularizace a kladné medializace tak, aby se zvýšil zájem žáků i rodičů o tyto obory. S tím souvisí i potřeba zvýšit atraktivitu zejména učňovského školství a technických oborů obecně.

Část zaměstnavatelů vidí příčinu ve způsobu financování, který podle několika z nich vede ke vzdělávání i v profesích, o jejichž absolventy není na trhu práce dostatečný zájem. Také nabádá školy k přijímání a „držení“ i těch žáků, kteří o obor nemají zájem, nebo učivo nejsou schopni zvládnout.

„Obecně by bylo třeba snížit počet škol tak, aby se zvýšila kvalita. Mnoho škol – nízká konkurence mezi studenty – nízká úroveň výuky.“; „Každý se honí za „papírem" kvůli vzdělání, ale přitom vyučený špičkový obráběč nebo svářeč může mít velmi dobrý výdělek a stabilní zaměstnání.“ (soudí zaměstnavatel z oblasti sekundéru).

Upřednostňujeme vyučené pracovníky v oboru. Vzhledem k charakteru povolání se spíše negativními pracovními podmínkami (pracovní doba, mzdové ohodnocení) není zájem o profesi.“ (hodnotí situaci zaměstnavatel z oblasti služeb).

Dalším fenoménem je, že ve společnosti je atmosféra vyučen=hloupý člověk, podle toho se taky nikdo do vyučení nehrne.“ (prezentuje svůj pohled zaměstnavatel z kvartérní sféry).

Příprava pedagogů

Zaměstnavatelé považují za velice důležitý už samotný výběr a odbornost učitelů odborných předmětů. Učitel je ten, který může ve studentech vyvolat zájem o studovaný obor. Záleží také na jeho schopnosti předávat žákům a studentům své zkušenosti.

Dále upozorňují na problematiku vzdělávání samotných pedagogů. Nejlépe vystihují podstatu postřehy samotných zaměstnavatelů:

„Ve školách vyučují zaměstnanci, kteří nemají s praxí mnoho společného, v případě technických oborů v ní byli před mnoha lety, tím nemohou reagovat na reálné potřeby a stav praxe“ a „Je třeba zvýšit kvalifikovanost pedagogů, jejich pravidelné propojení do praxe apod.“ (z oblasti průmyslu a stavebnictví).

Nedostatkem současným je malá možnost vzdělávání vyučujících pedagogů (na všech úrovních odborných škol) a školních dílenských mistrů v rozvíjejících se materiálech, technologiích, strojích, zařízení. Školství s tím jaksi vůbec nepočítá.“ A pokračuje: „Je nutné vymyslet řádný vzdělávací systém pedagogů, mistrů, založený na potřebách současné praxe, podniků.“ (domnívá se zaměstnavatel z kvartérního sektoru).

Zájem o práci a chuť pracovat

Část zaměstnavatelů poukazuje na malý zájem absolventů o práci (nejenom o práci v oboru, ale i o práci jako takovou), na jejich nízké pracovní nasazení a odvádění nekvalitně provedené práce. Chybí jim chuť pracovat, motivace a aktivní přístup.

Rozvoj klíčových kompetencí

Zejména zaměstnavatelé kvartérního sektoru upozorňují na důležitost ovládání řady klíčových kompetencí. Jejich zkušenosti spíše poukazují na jejich nedostačující míru osvojení zejména v ochotě se dále vzdělávat, v oblasti komunikačních dovedností (písemný projev a pravopis, ale i ústní komunikace, schopnost vyjadřování), z hlediska schopnosti vyjednávání a řešení konfliktů, také v oblasti všeobecného rozhledu (orientační přehled o existujících zákonech, které v životě potřebují nebo v případě, že by měli zájem podnikat, neví jak a kde získat dotace), samostatnosti, dále v kreativním přístupu, logickém uvažování a komunikačních dovednostech v cizím jazyce.

Rozvoj osobnosti

Školy by ovšem neměly poskytovat pouze všeobecné a odborné znalosti a dovednosti; podle zaměstnavatelů je neméně důležité, aby se zaměřovaly i na celkový rozvoj osobnosti svých žáků a studentů. Důležitý je nejenom intelektuální rozvoj, ale také upevňování morálních vlastností, výchova k lidskosti, ohleduplnosti, slušnosti a rozvoj sociálních dovedností.

Přizpůsobování vzdělávací nabídky potřebám trhu práce

Vyjádření řady respondentů směřovalo také do oblasti přizpůsobování vzdělávací nabídky potřebám trhu práce. Určující pro její inovaci a aktualizaci by přitom podle zaměstnavatelů měla být zejména situace na regionálním pracovním trhu, přičemž by neměly být podporovány obory, jejichž absolventi mají problém s uplatněním, a naopak by měly být zaváděny obory, o jejichž absolventy by byl dostatečný zájem. Zaměstnavatelé také požadují větší pružnost a prostupnost vzdělávací soustavy.


Zpět