Přeskočit navigaci

Jaké pracovníky zaměstnavatelé přijímají

Charakteristiky přijímání nových pracovníků případně absolventů

Charakteristiky přijímání nových pracovníků případně absolventů

Uváděné údaje vycházejí z výsledků dotazníkové šetření zaměstnavatelů z průmyslové sféry a stavebnictví (sekundéru), ze sektoru služeb (terciéru), z kvartérního sektoru (kvartéru), ze zemědělské sféry a také z rozhovorů s pracovníky personálních agentur.

Vzdělání nově přijímaných pracovníků

Z pohledu zaměstnavatelů

Z výsledků šetření vyplývá, že vzdělanostní i profesní struktura nově přijímaných pracovníků je výrazně determinována odvětvovou strukturou firem a z toho plynoucími personálními potřebami.

*    V průmyslovém sektoru a stavebnictví (sekundéru) jsou nejčastěji přijímáni pracovníci se středním vzděláním s výučním listem a pracovníci s maturitním vzděláním; což je ovlivněno potřebami zaměstnavatelů sekundárního sektoru (převážně se jedná o firmy technického zaměření).

Poměrně často jsou zaměstnávaní i pracovníci s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, kteří jsou umisťováni do pozic odborně náročnějších, manažerských a vedoucích.

*    Sektor služeb (terciér) je podobně jako průmyslový sektor charakteristický přijímáním pracovníků s maturitní zkouškou a vyučených; na rozdíl od průmyslového i kvartérního sektoru jsou zde ale méně přijímáni vysokoškoláci.

Určitým způsobem specifickou skupinu pak představují zájemci se základním vzděláním, jejichž šance na uplatnění ve firmách působících v terciárním sektoru je nejnižší.

*    V kvartérním sektoru (kvartér) z hlediska frekvence přijímání pracovníků je největší zájem o pracovníky se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Výrazně častěji než ve zbývajících sektorech jsou přijímáni zejména vysokoškoláci; naopak v mnohem menší míře jsou přijímáni vyučení pracovníci a zcela výjimečně s ukončeným základním vzděláním.

*    V zemědělské sféře se jednoznačně nejčastěji přijímají, a to i v porovnání s ostatními sektory, pracovníci s výučním listem. S výrazným odstupem jsou dále poměrně často přijímáni pracovníci s maturitním vzděláním. Na rozdíl od ostatních sektorů jsou zde výrazně méně přijímáni pracovníci vyšší úrovně vzdělání.

Tabulka: Frekvence přijímání nových pracovníků z hlediska kategorií vzdělání


Z pohledu personálních agentur

Z rozhovorů s pracovníky personálních agentur vyplývá, že není možné zcela jednoznačně říci, v jaké míře požadují zaměstnavatelé jednotlivé úrovně vzdělání.

Stále častější jsou totiž situace, kdy jsou pro zaměstnavatele konkrétní schopnosti, dovednosti a znalosti uchazečů a jejich přínos pro firmu důležitější než dosažené vzdělání; zejména v zahraničních firmách přitom může významnou roli sehrát i jazyková vybavenost uchazeče. Poměrně obvyklé tak bývají situace, kdy jsou zaměstnavatelé ochotni přijmout na určitou pozici buď (čerstvého) vysokoškoláka, nebo středoškoláka s bohatší praxí.

*    Vysokoškoláci - ačkoli nároky na vysokoškolské či středoškolské vzdělání se zejména u technických pozic stírají, stále však platí, že pro některé pozice je vysoká škola nezbytná (např. manažerské pozice), vysokoškoláci bývají zvýhodněni také v některých oborech (např. ekonomové).

*    Středoškoláci s maturitou – někdy mohou být ve výhodě i oproti vysokoškolákům, a to díky většímu sepětí s praxí; značnou výhodou může být i praktická znalost jazyka.

*    Vyučení – některé agentury zprostředkovávají pouze minimum pozic pro vyučené, existují ale i agentury, které se tímto směrem přímo zaměřují – často jde o agentury orientující se na dočasné zaměstnávání.

*    Absolventi vyšších odborných škol – jejich pozice není úplně jednoznačná, většinou jsou řazeni na úroveň středoškoláků a obsazují spíše administrativní pozice; jejich výhodou jsou ale praktické zkušenosti získané během studia.

Pracovní začlenění nově přijímaných pracovníků

Jak bylo uvedeno v předchozím textu, nejčastěji obsazované pozice se v jednotlivých sektorech do značné míry liší, což je dáno zejména charakterem, oborovým zaměřením a převažujícími činnostmi daných firem.

*    Sektor průmyslu a stavebnictví (sekundér) – je tvořený převážně výrobními firmami. Zaměstnavatelé přijímají nejčastěji pracovníky na pozice dělnických profesí, obsluhy strojů a zařízení, dále do odborných a technických profesí na střední úrovni a na pozice specialistů, do odborných profesí na vyšší úrovni.

Naopak spíše v minimální míře jsou přijímáni na nekvalifikované a pomocné pozice, pozice nižší administrativy a pozice provozních pracovníků ve službách a obchodě.

*    Sektor služeb (terciér) – je zaměřený na obchod, opravy motorových vozidel, pohostinství a turismus, nejčastěji jsou zde přijímání pracovníci na pozice provozních pracovníků ve službách a obchodě, dále do odborných a technických profesí na střední úrovni a na pozice specialistů, do odborných profesí na vyšší úrovni.

Spíše výjimečně jsou obsazovány nekvalifikované a pomocné pozice, pozice nižší administrativy a pozice dělnických profesí, obsluhy strojů a zařízení.

*    Kvartérní sektor (kvartér) - je charakteristický vysokým zastoupením odborných profesí na střední a vyšší úrovni a o něco častěji než ve zbývajících sektorech jsou zde přijímáni i vedoucí a řídící pracovníci.

Relativně nejméně jsou obsazovány pozice dělnických profesí, obsluhy strojů a zařízení, dále nekvalifikované a pomocné pozice a pozice provozních pracovníků ve službách a obchodě.

*    Zemědělská sféra - je v porovnání s ostatními sektory zcela jednoznačně charakteristická vysokým zastoupením dělnických profesí. Častěji jsou zde rovněž dále obsazovány nekvalifikované pozice; naopak relativně nejméně jsou přijímáni pracovníci na pozice nižší administrativy a provozní pracovníci ve službách a obchodě.

Obrázek: Struktura pracovních pozic, na které často + občas přijímají zaměstnavatelé nové pracovníky

Pozn. *podle KZAM 1 až 9. Popis ISCO 1 až 9 viz tabulka níže.



Tabulka: Struktura pracovních pozic nově přijímaných pracovníků

*podle KZAM 1 až 9


Další informace k této problematice

Zpět