Přeskočit navigaci

Postavení mladých na trhu práce v ČR a EU

Postavení mladých na trhu práce v ČR a EU

Situace mladých lidí na trhu práce obecně velice úzce souvisí s celkovým hospodářským vývojem. V důsledku ekonomické krize, která propukla v roce 2008, a následné recese se postavení mladých výrazně zhoršilo. Od jara 2013 dochází k hospodářskému oživení, nicméně i tak zůstává ve většině evropských zemí míra nezaměstnanosti celková i mladých lidí na poměrně vysoké úrovni a nezaměstnanost mladých tak i nadále představuje jeden z hlavních socioekonomických problémů Evropské unie. Významnou úlohu v ochraně jednotlivce před nezaměstnaností přitom sehrává úroveň dosaženého vzdělání.

Populace mladých lidí z hlediska vzdělanosti

průměru EU 28 má zhruba 82 % mladých lidí (ve věku 20 – 24 let) přinejmenším středoškolské vzdělání. Tento podíl ve většině členských států rok od roku narůstá a také je zpravidla vyšší než ve věkové skupině nad 25 let. (Státy s vyšším podílem vzdělaných osob nad 25 let vykazují v celoevropském porovnání zároveň i nadprůměrné podíly u mladých.)

*    Mezi státy s nejvyšším podílem alespoň středoškolsky vzdělaných osob mezi mladými lidmi patří v rámci EU 28 Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Slovensko (nejméně 90,7 %).

*    Naopak nejnižší podíly nalezneme v rámci EU 28 ve Španělsku (necelých 66 %) a dále v Portugalsku a Dánsku (mezi 72,0 a 72,5 %). Pokud bychom porovnávali tento ukazatel ve všech evropských zemích, pak jako země s nejnižšími podíly (nedosahujícími ani 62 %) figurují Turecko a Island a teprve potom následuje Španělsko.

Následující graf ukazuje, jaké je v současné době rozložení populace mladých lidí (20 – 29letých) podle dosaženého vzdělání v jednotlivých zemích Evropské unie.


Struktura 20 – 29letých podle dosaženého vzdělání v roce 2014, v %

Zdroj: Eurostat


*    Mezi evropské země s nejvyšším procentním zastoupením mladých osob s terciárním vzděláním lze zařadit Kypr, Irsko, Francii, Lucembursko, Velkou Británii a Belgii.

*    Dále je dobře patrné, že jak v průměru za celou EU, tak ve většině evropských zemí je v případě mladých (20 – 29letých) relativně nejvíce zastoupena skupina středoškolsky vzdělaných, následuje kategorie osob s terciárním vzděláním a relativně nejméně početná je část populace se základním vzděláním. Existují však výjimky, jako například Španělsko, kde jsou nejsilnější skupinou osoby se základním vzděláním, nebo Kypr, kde jsou naopak relativně nejvíce zastoupeni mladí lidé s terciárním vzděláním. Další poněkud atypickou skupinou jsou země, ve kterých nacházíme vyšší zastoupení osob se základním vzděláním v porovnání se skupinou lidí s terciárním vzděláním (jedná se o Maltu, Portugalsko, Dánsko, Rumunsko, Itálii a Německo).

Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním

Ve věkové kategorii od 30 do 34 let si Evropská unie klade za cíl dosáhnout do roku 2020 alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

*    Průměrný podíl osob s terciárním vzděláním v EU činil 37,9 % v roce 2014 (o 1,1 p. b. více než v roce 2013). 

*    Patnáct členských zemí EU (např. Lucembursko, Irsko, Belgie či Francie) dosahuje již nyní podílu vyššího než požadovaných 40 %, ačkoliv ne všechny z nich již splnily své národní cíle, které mají stanoveny na ještě vyšší úrovni. Některé země dokonce dokázaly navýšit podíl osob s terciárním vzděláním v kategorii 30 – 34 let tak, že převyšuje hodnotu celoevropského i jejich vlastního národního cíle (Litva, Kypr, Švédsko, Finsko a další).

*    Rakousko pak dosáhlo stanoveného celoevropského cíle zejména díky překlasifikování programů spadajících pod úroveň 5 klasifikace ISCED 2011. V případě Lotyšska podíl osob s terciárním vzděláním v porovnání s předchozím rokem nepatrně poklesl, a to těsně pod hranici 40 %.

*    V mnoha zemích se však podíl mladých osob s ukončeným terciárním vzděláním pohybuje stále poměrně hluboko pod stanovenou hranicí 40 % (do této skupiny poměrně početné skupiny se řadí např. Itálie, Rumunsko či Malta, ale také Česká republika), v takových případech jsou vnitrostátní cíle stanoveny na přiměřeně nižší úrovni (Česká republika má stanoven národní cíl pro věkovou kategorii 30 až 34 let na úrovni 32 %).


Podíl osob s terciárním vzděláním v kategorii 30 – 34 let, v %

Zdroj: Eurostat. Tertiary educational attainment by sex, age group 30-34


*    Na úrovni EU je přitom ale jasně patrný rozdíl v úrovni dosaženého terciárního vzdělání mezi osobami narozenými v zahraničí a osobami pocházejícími z dané země.

Dokladem tohoto tvrzení je následující graf, který zachycuje podíly osob s terciárním vzděláním v kategorii 30 – 34 let, a to podle místa narození (tedy v rozdělení na cizince a místní).


Podíl osob s terciárním vzděláním v kategorii 30 – 34 let podle místa narození, v %

Pozn.: Data jsou seřazena podle velikosti podílu vypočteného jako procentní zastoupení místních / procentní zastoupení cizinců.

*/ Data nejsou dostupná.

Zdroj: Eurostat. Population by educational attainment level, sex, age and country of birth (%) [edat_lfs_9912].


*    Zatímco v celoevropském měřítku převyšuje podíl osob s terciárním vzděláním v kategorii 30 – 34 let narozených v dané zemi procentní zastoupení odpovídající skupiny cizinců pouze o 3 procentní body, mezi jednotlivými členskými státy jsou patrné poměrně výrazné diference.

*    Existuje řada zemí, ve kterých je podíl osob s terciárním vzděláním narozených v zahraničí v porovnání s osobami narozenými v dané zemi vyšší, největší rozdíly nacházíme v případě Malty, Polska, Lucemburska, Maďarska, Estonska i České republiky. Naopak v zemích, jako je např. Řecko, Slovinsko, Itálie, Španělsko či Chorvatsko, se podíly osob s terciárním vzděláním pro osoby narozené v dané zemi nacházejí vysoko nad podíly cizinců v členských zemích. To odráží i některé viditelné odlišnosti v tzv. migračních vzorcích v rámci Evropy – některé země přitahují osoby s vyšší úrovní vzdělání, zatímco do jiných zemí přicházejí spíše lidé s nižší kvalifikací.


Předčasné odchody ze vzdělávání

Mladí lidé, kteří opouštějí vzdělávání a odborný výcvik předčasně, jsou nedostatečně vybaveni potřebnými kompetencemi a kvalifikací a v důsledku jsou více ohroženi vznikem nezaměstnanosti. Namísto aktivního začlenění se na trh práce se tak mohou i stát závislými na sociálním systému. Předčasné odchody ze vzdělání lze tedy chápat i jako překážku ekonomického růstu a zaměstnanosti, jelikož omezují produktivitu a konkurenceschopnost a přispívají ke vzniku chudoby a sociálního vyloučení.

*    Cílem Evropské unie pro rok 2020 je „snížit míru nedokončení studia pod 10 %“. Tento cíl je dále převeden do podoby vnitrostátních cílů, které zohledňují specifika jednotlivých států.

*    Pro Českou republiku je stanoven cíl 5,5 %, přičemž v roce 2014 byla zaznamenána hodnota 5,5 % (průměrná hodnota za celou Evropskou unii byla 11,2 %, což představuje pokles o 0,7 p. b. v porovnání s rokem 2013).


Předčasné odchody ze vzdělávání v roce 2014, cíl Evropy 2020 a národní cíle, v %

Pozn.: V případě Velké Británie není národní cíl uveden.

Zdroj: Eurostat (LFS)


*    Nižší míry předčasných odchodů, než je stanovená cílová hranice 10 %, dosahuje již devatenáct členských zemí. Pod tuto hodnotu poklesla poprvé míra předčasných odchodů v případě Řecka, naopak v Estonsku opět míra vzrostla nad stanovený cíl.

*    Mezi devíti zeměmi, které se stále ještě pohybují nad stanovenou cílovou hranicí pro celou EU, se pouze Itálii podařilo dosáhnout svého národního cíle, resp. snížit míru předčasných odchodů ještě pod tuto 16% hranici.

*    Mezi zeměmi pohybujícími se pod hranicí 10 % zatím ještě pět členských států nedosáhlo svých ambicióznějších národních cílů (Belgie, Finsko, Nizozemsko, Slovensko, Polsko).

*    Mezi osobami narozenými v zahraničí je míra předčasných odchodů výrazně vyšší v porovnání s osobami narozenými v dané zemi. Tento nepoměr se sice postupem času snižuje, nicméně v některých zemích je stále velice výrazný.


Předčasné odchody ze vzdělávání podle místa narození v roce 2014, v %

Pozn.: Data jsou v grafu řazena vzestupně podle velikosti poměru vyjádřeného jako míra předčasných odchodů cizinců/míra předčasných odchodů místních.

Zdroj: Eurostat. Early leavers from education and training by sex and country of birth [edat_lfse_02].


*    Data pro osoby narozené v zahraničí jsou dostupná pouze pro některé členské země, přičemž mnohé z nich vykazují pouze příliš malý vzorek respondentů na to, aby byla data dostatečně spolehlivá. Nicméně i tak se ukazuje, že v případě těch, kteří se narodili v zahraničí, je v porovnání s osobami narozenými v dané zemi mnohem pravděpodobnější, že opustí předčasně vzdělávací systém. Je to do značné míry dáno socioekonomickým statusem, nicméně určitou roli zde hrají i aspekty spjaté se samotou imigrací, jako například jazykové bariéry a přesídlení do nových podmínek.

*    Takzvaní „migranti první generace“ ve věku 18 až 24 let jsou velice různorodou skupinou osob. Někteří ukončili povinné vzdělání již před příjezdem do země, ve které aktuálně žijí, zatímco jiní emigrovali ještě před samotným začátkem povinného vzdělávání. Dostupná data potvrzují, že míra předčasných odchodů ze vzdělání se v případě těch, kteří přijeli do země před začátkem povinného vzdělávání, neliší od průměrné míry předčasných odchodů ze vzdělávání u osob narozených v dané zemi.

*    Více pozornosti je tedy třeba věnovat těm zahraničním studentům, kteří přicestovali ke konci věku povinného vzdělávání nebo uprostřed školní docházky. V případě žáků a studentů narozených v zahraničí totiž vzniká riziko předčasného opuštění vzdělávacího systému, ke kterému nenašli cestu. V integračním procesu cizinců přitom vzdělávání hraje nezastupitelnou roli, což ještě nabývá na významu v souvislosti s aktuální uprchlickou krizí.


Opatření ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí

Evropská unie a její členské státy přijaly řadu opatření, která mají mladým Evropanům pomoci získat zaměstnání nebo se zapojit do učňovské přípravy či dalšího vzdělávání.

*    Systémy záruk pro mladé lidi

*    Systém záruk pro mladé lidi byl zaveden v roce 2013. Klade za cíl zajistit hladký přechod ze školy do zaměstnání a podpořit začlenění na trh práce. Snahou je, aby všechny osoby mladší 25 let získaly během 4 měsíců od chvíle, kdy ukončily formální vzdělání nebo přišly o práci, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy (resp. odborné praxe) nebo stáže.

*    Důraz je kladen na to, aby byl systém záruk vytvářen a uplatňován v úzké spolupráci se zaměstnavateli, službami zaměstnanosti, institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu a službami zaměřenými na podporu mladých lidí. Rovněž je zdůrazňována nutnost neomezeného přístupu mladých lidí k informacím o dostupných službách a podpoře.

*    Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

*    Tato iniciativa zprostředkovává finanční pomoc EU na podporu mladých lidí v regionech, ve kterých míra nezaměstnanosti mladých lidí přesahuje 25 %.

*    Financovány jsou činnosti zaměřené na přímou pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří jsou mladší 25 let. Prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí mohou být využity na aktivity, mezi něž patří zajištění prvních pracovních zkušeností, poskytnutí stáží a učňovské přípravy, podpora zahájení podnikatelské činnosti (start-ups) pro mladé podnikatele, programy druhé šance pro osoby, jež předčasně opustily vzdělávací systém, a cílené subvence na platy a nabírání pracovních sil.

*    Kvalitní učňovská místa a stáže

*    Vysoce kvalitní učňovská místa a stáže mohou být účinným nástrojem vedoucím ke snadnějšímu přechodu ze školy do zaměstnání, protože mladým lidem umožňují získat dovednosti, které potřebuje trh práce.

*    V roce 2013 zahájila činnost Evropská aliance pro učňovskou přípravu, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a nabídku učňovské přípravy v celé EU a změnit způsob, jakým je tento druh vzdělávání vnímán. Tato aliance sdružuje veřejné orgány, podniky a sociální partnery, zástupce mladých lidí a další klíčové aktéry s cílem koordinovat a realizovat různé iniciativy týkající se úspěšných programů učňovské přípravy.

*    Představitelé EU se dohodli na zavedení rámce kvality stáží, jehož záměrem je propojit soukromý sektor, sociální partnery a podniky s cílem vytvořit vysoce kvalitní učňovská místa, která pomohou zlepšit šance mladých na nalezení dobrého pracovního uplatnění. Zdůrazňuje se zároveň větší přeshraniční mobilita stážistů v rámci EU.

*    Mobilita pracovních sil

*    Evropská unie se od roku 2013 zaměřuje ve větší míře také na podporu aktivit, které mají mladým Evropanům pomoci nalézt zaměstnání, stáž či učňovské místo v jiné zemi EU.

*    Dochází k posílení takových iniciativ, jako je „Tvoje první práce přes EURES “, což je program přeshraniční pracovní mobility, jenž má mladým Evropanům pomoci nalézt práci v jiných zemích EU. 

*    Dalším nástrojem na podporu programů dobrovolné pracovní mobility mezi mladými Evropany je program pro zaměstnanost a sociální inovace, který podporuje země EU v jejich úsilí navrhovat a provádět reformy v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.



Zpět