Přeskočit navigaci

Nezaměstnanost mladých v ČR a EU

Nezaměstnanost mladých v ČR a evropských zemích

Nejpoužívanějším ukazatelem pro vyjádření nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, neboli podíl nezaměstnaných na pracovní síle (zaměstnaní plus nezaměstnaní).

 

Vyjadřuje se v procentech, lze ji počítat pro různé věkové kategorie a lze podle ní například porovnávat situaci mladých lidí na trzích práce různých zemí.

Vysoká míra nezaměstnanosti signalizuje problémy s uplatněním na trhu práce a je s určitou setrvačností průvodním jevem nepříznivého hospodářského vývoje. V případě, kdy lidé snadno nalézají pracovní uplatnění, je vypočtená míra nezaměstnanosti nízká. Tak tomu bývá v období ekonomického růstu.

Absolventi škol zpravidla mívají míru nezaměstnanosti nadprůměrnou, a proto bývá míra nezaměstnanosti mladých do 25 let většinou vyšší než průměr v ostatních věkových kategoriích (25–64 let).

Základní údaje o nezaměstnanosti v EU v současnosti

V současné době je v Evropské unii evidováno zhruba 4,6 milionů nezaměstnaných mladých lidí (do 25 let), což znamená, že oproti předchozím letům došlo k určitému zlepšení situace, nicméně i tak každý čtvrtý až pátý mladý člověk na trhu práce není schopen najít zaměstnání. Trh práce navíc není schopen dostatečně rychle absorbovat každoroční příliv čerstvých absolventů. Pod vlivem ekonomické krize, která nastoupila v roce 2008, zaznamenala míra nezaměstnanosti poměrně výrazný nárůst, v poslední době však v mnoha zemích EU dochází k určitému zlepšení.

*     Průměrná míra nezaměstnanosti v EU (souhrn za všechny věkové kategorie) dosahuje zhruba 9 %.

*     Oproti celkové je míra nezaměstnanosti mladých do pětadvaceti let více než dvojnásobná – za třetí čtvrtletí roku 2015 dosahovala v průměru EU zhruba 20 %.

*     V České republice poklesla celková míra nezaměstnanosti, měřená podle metodiky Eurostatu, v průběhu jednotlivých čtvrtletí roku 2015 z 5,7 na 4,5 %. Míra nezaměstnanosti mladých do 25 let zaznamenala ve stejném období pokles z 14,2 na 11,1 %, stále je tak oproti celkové více než dvojnásobná.

*     Nejvyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále v Řecku a Španělsku, poklesla nicméně pod hranici 50 %.


Následující obrázek uvádí míru nezaměstnanosti ve všech členských státech EU a v průměru EU 28, ve třetím čtvrtletí roku 2015.


Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15 - 24letých) a celková (15 - 64letých) v členských státech EU v 3. čtvrtletí 2015, v %

Pramen: Eurostat, LFS.

Pozn.: Body označují celkovou míru nezaměstnanosti a sloupce znázorňují míru nezaměstnanosti mladých lidí. Státy jsou seřazeny podle celkové míry nezaměstnanosti, vzestupně. Toto uspořádání umožňuje dobře porovnat obtížnost postavení mladých lidí na trhu práce jednotlivých zemí. Míra nezaměstnanosti mladých v jednotlivých členských státech je v obrázku také konkrétně vyčíslena.


*     Německo je zemí, ve které dosahuje nejnižších hodnot jak celková míra nezaměstnanosti (4,5 %), tak i míra nezaměstnanosti mladých (8,3 %). Těsně pod 5% hranicí se pohybovala rovněž celková míra nezaměstnanosti v České republice, nicméně nezaměstnanost mladých zde dosáhla hodnoty téměř 13 %.

*     Poměrně nízkou celkovou míru nezaměstnanosti (nepřesahující hranici 6 %) vykazují rovněž Malta, Estonsko, Velká Británie a Rakousko, o nízké míře nezaměstnanosti mladých lze v této skupině států hovořit ovšem pouze v Rakousku a Estonsku.

*     Na opačném konci spektra se nacházejí Řecko a Španělsko, které vykazují jak nejvyšší celkovou míru nezaměstnanosti (24,2 %, resp. 21,3 %), tak i extrémně vysokou míru nezaměstnanosti mladých (48,8 %, resp. 46,6 %). Následují Chorvatsko a Kypr, jejichž celková míra nezaměstnanosti se pohybuje na úrovni zhruba 15 % a míra nezaměstnanosti mladých dosahuje 41,0 %, resp. 32,3 %.

Vývoj míry nezaměstnanosti mladých a celkové za poslední tři roky v členských státech EU

Míra nezaměstnanosti je ukazatelem, který se v čase poměrně dynamicky mění. Při jeho hodnocení je tedy vhodné podívat se také na jeho změny v průběhu let. Následující graf ukazuje porovnání celkové míry nezaměstnanosti (15 – 64letých) i míry nezaměstnanosti mladých (15 – 24letých) ve 3. čtvrtletí roku 2015 a ve 3. čtvrtletí roku 2012.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15 - 24letých) a celková (15 - 64letých) v členských státech EU v 3. čtvrtletí 2012 a v 3. čtvrtletí 2015, v %

Zdroj: Eurostat, LFS

Pozn.: Hodnoty v grafu jsou seřazené podle celkové míry nezaměstnanosti mladých v roce 2015. Barevně odlišené sloupce zachycují hodnoty míry nezaměstnanosti 15 – 24letých v obou sledovaných letech. Celková míra nezaměstnanosti (15 – 64letých) je vyjádřena prostřednictvím kosočtverců (rok 2015), resp. trojúhelníků (rok 2012). Konkrétní hodnoty jsou uváděny pouze u sloupců vztahujících se k hodnotám míry nezaměstnanosti mladých v roce 2015.


*     Ve čtvrtině zemí EU došlo v roce 2015 v porovnání se stejným obdobím před třemi lety k nárůstu míry nezaměstnanosti mladých, v ostatních zemích nastal větší či menší pokles tohoto ukazatele. Obdobně lze popsat i vývoj celkové míry nezaměstnanosti.

*     Z pohledu míry nezaměstnanosti mladých v roce 2015 je stále nejhorší situace v ŘeckuŠpanělsku, nicméně v porovnání s rokem 2012 došlo ke zřetelnému zlepšení. Poměrně vysokých hodnot dosahuje i Chorvatsko, Itálie a Kypr, kde naopak nastalo zhoršení. Naopak nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti mladých byly zaznamenány v Německu, Nizozemsku či Rakousku.

*     Pokud jde o celkovou míru nezaměstnanosti, nejvyšší hodnoty nacházíme v roce 2015 v případě Řecka a Španělska, poměrně vysokých hodnot dosahuje i Chorvatsko a Kypr. Naopak nejlepších výsledků v tomto ohledu docilují Německo a Česká republika, dále i MaltaEstonsko.

NEET (Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní žádného vzdělávání nebo odborné přípravy)

Navzdory zlepšujícímu se hospodářskému vývoji v rámci celé EU problémy na trhu práce v řadě zemí přetrvávají a dlouhodobá neúspěšnost při hledání pracovního uplatnění vede nejenom k vyřazení jedince z aktivní účasti na trhu práce, ale i k celkové pasivitě, což je nebezpečný jev zejména u mladých lidí, kteří mohou být takovou situací ovlivněni na celý další život.

*     Tzv. skupina NEET (z angl. „not in employment, education or training“) je tvořená mladými lidmi, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní žádného vzdělávání nebo odborné přípravy (zahrnuje tedy jak osoby, které nejsou zaměstnané, ale hledají práci, tak osoby, které nejsou ekonomicky aktivní). Na trhu práce jsou tito lidé ohroženější a častěji čelí riziku sociálního vyloučení.

*     Do kategorie NEET spadají různé skupiny osob, například:

*     mladí nezaměstnaní (krátkodobě a dlouhodobě),

*     mladí lidé, kteří nejsou schopni najít si práci z důvodu zdravotního postižení nebo rodinných povinností,

*     mladí lidé vyčlenění ze společnosti či osoby, které od vstupu na trh práce odrazují předchozí neúspěšné pokusy.

*     V roce 2014 bylo v celoevropském průměru neaktivních 6,1 % mladých lidí ve věku 15 – 24 let ze skupiny NEET. Procentní zastoupení se však v jednotlivých členských státech EU výrazně liší, v některých zemích přesahuje 10 % (jedná se o Bulharsko, Itálii a Rumunsko). Naopak nejnižší zastoupení ekonomicky neaktivních mladých lidí ve skupině NEET nacházíme v Lucembursku, Nizozemsku a Švédsku (2,8 až 3,5 %).

*     Česká republika se řadí k zemím, jejichž celkový podíl skupiny NEET v kategorii 15 až 24letých nepřesahuje 8 %, přičemž procentní zastoupení nezaměstnaných jen nepatrně převyšuje podíl neaktivních osob.

Struktura skupiny NEET v roce 2014, kategorie 15 – 24letých, v % z celkové populace

Zdroj: Eurostat. Young people neither in employment nor in education and training by sex and age (NEET rates) [edat_lfse_20]


Následující graf zachycuje procentní zastoupení skupiny mladých lidí (15 – 24letých a 25 - 29letých) ze skupiny NEET v rozdělení podle místa narození. Hodnoty v barevně odlišených sloupcích odpovídají situaci osob narozených v dané zemi, kosočtverečky, resp. trojúhelníčky zachycují procentní zastoupení 15 – 24letých, resp. 25 – 29letých cizinců.

Podíl osob spadajících do skupiny NEET v EU v roce 2014 podle místa narození, kategorie 15 – 24letých a 25 – 29letých (% z celkové populace)

Pozn.: V případě zemí, u kterých chybí kosočtvereček či trojúhelníček, nejsou příslušná data k dispozici.

Zdroj: Eurostat, Young people neither in employment nor in education and training by sex, age and country of birth (NEET rates) [edat_lfse_28]


*     Data týkající se osob narozených v zahraničí jsou dostupná pouze pro některé členské země a mnohé z nich přitom vykazují pouze příliš malý vzorek respondentů na to, aby byla data dostatečně spolehlivá. Nicméně i tak se ukazuje, že podíly osob spadajících do skupiny NEET jsou zpravidla výrazně vyšší ve skupině 25 – 29letých než 15 – 24letých, a to jak v případě osob narozených v dané zemi, tak v případě cizinců.

*     Osoby narozené v zahraničí mají v obou sledovaných věkových skupinách v průměru výrazně vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do situace, kdy nebudou zaměstnáni ani se nebudou účastnit žádného vzdělávání nebo odborné přípravy. To však neplatí plošně pro všechny sledované země. V některých z nich jsou rozdíly mezi místními a cizinci minimální, resp. v zemích jako Kypr či Irsko jsou podíly cizinců ve sledovaných věkových skupinách dokonce nižší než procentní zastoupení osob narozených v dané zemi.

VYSVĚTLENÍ POJMŮ

Zaměstnaní

Za zaměstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization) považují osoby ve věku 15 let a více, které během týdne, v němž probíhá měření počtu zaměstnaných, splňují některou z následujících podmínek:

*     pracují za mzdu (zaměstnanci) alespoň jednu hodinu,

*     pracují za účelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní příslušníci) alespoň jednu hodinu,

*     mají zaměstnání, ale jsou dočasně nepřítomni (v důsledku zranění, nemoci, dovolené, studijního volna, mateřské nebo rodičovské dovolené atp.).

Nezaměstnaní

Nezaměstnaní jsou definováni jako osoby starší 15 let, které v referenčním období (tj. během týdne, v němž probíhá zjišťování počtu) neměly žádné zaměstnání (ani nepodnikaly), neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu (tj. ani nepodnikaly) a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Pracovní síla

Pracovní silou se rozumí souhrn počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Ostatní obyvatelé (děti, studenti denního studia, důchodci, ženy v domácnosti atp.) nejsou zařazeni mezi pracovní sílu.

Pro mezinárodní srovnávání nezaměstnanosti se používá definice ILO (International Labour Organization). Tato metodika poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje a je používána pro statistiky OECD, Eurostatu a další. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce, a proto se i míra nezaměstnanosti používaná pro srovnávání může odlišovat od míry nezaměstnanosti vypočtené na základě údajů o počtech nezaměstnaných z MPSV.

Volná místa

Za volná místa jsou považována pracovní místa nově vytvořená nebo taková, na něž podniky hledají pracovníky z jiných než vlastních zdrojů. Podíl volných míst je vyjádřen procentem volných míst na celkovém počtu obsazených plus volných míst.

Úroveň vzdělání podle mezinárodní klasifikace ISCED 2011

*     ISCED 0–2 označuje osoby se základním nebo nižším středoškolským vzděláním (bez výučního listu),

*     ISCED 3–4 zahrnuje střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou (včetně nástavbového studia po vyučení),

*     ISCED 5–8 označuje terciární úroveň (vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání).



Zpět