Přeskočit navigaci

Počty a podíly nově přijatých žáků

Vývoj vzdělanostní struktury žáků nově přijímaných do 1. ročníků SŠ a VOŠ

Počty a podíly nově přijatých žáků

V tomto dokumentu jsou uvedeny informace o vývoji počtů a podílů žáků v jednotlivých kategoriích vzdělání středních a vyšších odborných škol v posledních deseti letech.


V počtu 15letých bylo v roce 2015/16 dosaženo minima, ale v počtech žáků přicházejících do středních škol jsme se k minimu ještě nedostali. Průběh vývoje počtu 15letých ukazuje postupný mírný nárůst v dalších letech, takže lze očekávat téměř desetiletí pozvolného nárůstu. Komplikovaná situace středních škol se stále nižšími počty žáků se bude měnit pozvolna, v celkových počtech žáků bude pokles ještě určitou dobu pokračovat.

Sledování údajů o vývoji počtu žáků je v situaci výrazného poklesu počtu mladých v příslušných populačních ročnících málo funkční, protože téměř ve všech kategoriích dochází k poklesu, a nelze tedy dobře srovnávat vývoj mezi jednotlivými kategoriemi. Proto se v dalším textu věnujeme převážně porovnávání na základě podílů nově přijímaných.

Vývoj podílů žáků vstupujících do oborů poskytujících vzdělání s výučním listem (kategorie H+E) doznal v posledním desetiletí docela výrazných změn. Až do roku 2008 jejich podíl klesal (30,3 %), v roce 2008/09 došlo k obratu ve vývoji podílu a ten trvale mírně narůstal, až v roce 2012/13 dosáhl hodnoty 32,1 %. Potom následoval opět pokles a v roce 2016/17 je podíl žáků přijatých do učebních oborů 29,40 %, tedy prvně pod 30 %.

V „klasických“ maturitních oborech v odborném vzdělávání (kategorie M) – od roku 2011/12 dochází k mírného nárůstu podílů nově přijatých, s malým propadem v minulém roce. Je to zřejmé jak z obr. 3a a 3b, tak i z následujících tabulek. Podíl žáků přijatých do maturitních oborů odborného vzdělání bez odborného výcviku poklesl z 36,9 % v roce 2009/10 na 34,8 % v roce 2012/13, v tomto roce dosáhl nárůstem o téměř 1 p.b. hodnoty 37,1 %, což je nejvíce v historii.

V maturitních oborech zahrnující odborný výcvik (kategorie L0) dochází od roku 2008 k poklesu, v posledním roce tvoří jeho podíl 6,0 %. Žáci v rámci této přípravy absolvují i odborný výcvik, prakticky ve stejném rozsahu jako ve tříletých oborech poskytujících výuční list, a jsou tak připraveni jako vysoce kvalifikovaní dělníci pro náročná povolání. To vyžaduje i rostoucí náročnost mnoha dělnických profesí i povolání ve službách.

Podíl žáků vstupujících do gymnaziálního vzdělávání (či do jeho vyššího stupně) se po pozvolném nárůstu do roku 2012/13 v posledních letech stabilizoval na hodnotě 22,5 %.

I když dochází k pozvolnému poklesu podílu žáků nově přijatých do učebních oborů, je významné, že se nezastavil nárůst v technických oborech, kde oproti minulému šk. r. došlo k nárůstu ve skupině oborů Elektrotechnika a Strojírenství (o 0,2  a o 0,15 p.b.), nejvyšší nárůst však zaznamenaly obory osobních služeb (0,7 p.b.), největší pokles byl zaznamenán v gastronomických oborech (–1,1 p.b.) (podrobněji viz kapitola 4.). V maturitních oborech s odborným výcvikem (L0) došlo k  nejvýraznějšímu nárůstu ve skupině Strojírenství (3,0 p.b.), poměrně malé navýšení vykazuje i skupina Technická chemie (0,3 p.b.). V klasických maturitních oborech (M) nejvyšší meziroční nárůst vykazují skupiny Právní a veřejnosprávní činnost (0,5 p.b.) a Zdravotnictví (0,4 p.b.), další, již menší skupina Strojírenství (0,2 p.b.). Ve všech kategoriích vzdělání je nejvýraznější pokles u oborů skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus.

V jiných formách vzdělávání (studiu při zaměstnání) je počet žáků poměrně stabilní, ve školním roce 2016/17 činí počet nově přijatých 1961, což představuje 2,0 % počtu žáků denního vzdělávání, v oborech poskytujících výuční list (H) činí 1,4 %, v maturitních oborech odborného vzdělávání (M) 3,6 %, v maturitních oborech s odborným výcvikem (L0) 0,3 % počtu žáků denního vzdělávání. Podíl gymnazistů studujících v jiné než denní formě činí 0,3 %.

Vývoj počtu žáků nově přijatých do uvedených kategorií přibližují následující obrázky a tabulky.

První obrázek znázorňuje vývoj počtů žáků přijatých do středního vzdělávání (jsou zde zahrnuti žáci 1. ročníků středních škol a věkově odpovídajících tříd víceletých gymnázií) v absolutních počtech. Protože se počet žáků v těchto letech výrazně mění vlivem poklesu populace, je na druhém obrázku uveden vývoj podílů žáků v uvedených kategoriích vzdělávání. Jsou zde zřejmé proporce počtu žáků procházejících uvedenými druhy vzdělávání. Tabulka s konkrétními údaji o počtech žáků a jejich podílech je uvedena dále.

Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) vč. žáků soukromých škol a žáků se zdravotním postižením

Vývoj podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) vč. žáků soukromých škol a žáků se zdravotním postižením

Do počtu žáků jsou zahrnuti i žáci se zdravotním postižením, a to jak žáci škol zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (tzv. speciálních škol), tak i žáci se zdravotním postižením integrovaní skupinově (speciální třídy) nebo individuálně na běžných školách.

Podíl žáků se zdravotním postižením představuje 4,4 % žáků vstupujících do středního vzdělávání po základní škole (tj. v roce 2015/16 je to 4 435 žáků); z nich 3 211 vstupuje do různých oborů kategorie E a H, umožňujících dosáhnout výučního listu (hlavně do oborů gastronomických, stavebních, zemědělských a potravinářských), 799 pak do přípravy v praktické škole a 377 do oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Ve všech údajích a propočtech jsou zahrnuti i žáci a studenti přijímaní ke studiu v neveřejných školách. Jejich počet v denní formě v oborech pro žáky po základním vzdělání je 13 305, což představuje 13,3 % přijímaných.

Není uveden přehled o jiných formách vzdělávání (studium při zaměstnání), počet žáků v něm je poměrně stabilní, ve školním roce 2015/16 činí počet nově přijatých 1 932, což představuje 2,5 % počtu žáků denního vzdělávání, v oborech poskytujících výuční list (H) činí 1,6 %, v maturitních oborech odborného vzdělávání (M) 3,6 %, v maturitních oborech s odborným výcvikem (L0) 0,2 % počtu žáků denního vzdělávání. Podíl gymnazistů studujících v jiné než denní formě činí 0,3 %.

Vývoj počtů a podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) vč. žáků soukromých škol a žáků se zdravotním postižením

Denní studium


30.9.

Gymná-

zium

Obory vzdělání kategorie M, J a C (SOŠ)

Obory vzdělání kat. H+E a L0

Celkem


z toho

s matur.

s maturit.

Lycea

bez mat.

Celkem

s výuč.list.

s matur.

Celkem

2005

26 187

48 216

5 288

1 243

54 747

46 504

9 367

55 871

136 805

89 058

2006

27 112

50 171

6 217

905

57 293

45 472

10 687

56 159

140 564

94 187

2007

25 845

48 496

6 662

881

56 039

42 010

10 096

52 106

133 990

91 099

2008

25 994

48 308

6 527

883

55 718

39 858

10 155

50 013

131 725

90 984

2009

24 707

47 131

5 883

943

53 957

39 729

9 413

49 142

127 806

87 134

2010

22 859

41 097

5 059

1 010

47 166

35 090

8 002

43 092

113 117

77 017

2011

22 361

38 187

4 464

1 007

43 658

33 876

7 186

41 062

107 081

72 198

2012

22 811

36 024

3 998

978

41 000

33 202

6 406

39 608

103 419

69 239

2013

22 175

36 256

3 804

971

41 031

31 566

6 486

38 052

101 258

68 721

2014

21 960

36 598

3 795

826

41 219

31 154

6 145

37 299

100 478

68 498

2015

22 524

36 327

3 855

922

41 104

30 118

6 248

36 366

99 994

68 954

2016

22 410

36 923

3 908

1 078

41 909

29 286

6 005

35 291

99 610

69 246

16-15

-114

596

53

156

805

-832

-243

-1 075

-384

292

%

-0,5%

1,6%

1,4%

16,9%

2,0%

-2,8%

-3,9%

-3,0%

-0,4%

0,4%


v %

30.9.

Gymná-

zium

Obory vzdělání kategorie M, J a C (SOŠ)

Obory vzdělání kat. H+E a L0

Celkem

%

z toho

s matur.

s maturit.

Lycea

bez mat.

Celkem

s výuč.list.

s matur.

Celkem

2005

19,14

35,24

3,87

0,91

40,02

33,99

6,85

40,84

100

65,10

2006

19,29

35,69

4,42

0,64

40,76

32,35

7,60

39,95

100

67,01

2007

19,29

36,19

4,97

0,66

41,82

31,35

7,53

38,89

100

67,99

2008

19,73

36,67

4,96

0,67

42,30

30,26

7,71

37,97

100

69,07

2009

19,33

36,88

4,60

0,74

42,22

31,09

7,37

38,45

100

68,18

2010

20,21

36,33

4,47

0,89

41,70

31,02

7,07

38,10

100

68,09

2011

20,88

35,66

4,17

0,94

40,77

31,64

6,71

38,35

100

67,42

2012

22,06

34,83

3,87

0,95

39,64

32,10

6,19

38,30

100

66,95

2013

21,90

35,81

3,76

0,96

40,52

31,17

6,41

37,58

100

67,87

2014

21,86

36,42

3,78

0,82

41,02

31,01

6,12

37,12

100

68,17

2015

22,53

36,33

3,86

0,92

41,11

30,12

6,25

36,37

100

68,96

2016

22,50

37,07

3,92

1,08

42,07

29,40

6,03

35,43

100

69,52

16-15

-0,03

0,74

0,07

0,16

0,97

-0,72

-0,22

-0,94

 -

0,56

Počet žáků přijatých do nástavbového studia v denní formě se od roku 2003/04 postupně snižuje, od roku 2011/12 je zřejmý výrazný pokles, to je důsledek zavedení nové maturitní zkoušky a velké neúspěšnosti absolventů nástaveb u ní. V roce 2016/17 bylo nově přijato asi 5,4 tisíc žáků v denním studiu, což představuje oproti maximu v roce 2003/04 více než poloviční snížení. Téměř 75 % přijatých toto studium nedokončí, ať již proto, že studium přeruší, nebo že neuspěje u maturitní zkoušky, kde je míra jejich neúspěšnosti velmi vysoká.

Do nástavbového studia je v jiných formách studia přijímán velký počet žáků, srovnatelný s počty přijímaných k dennímu studiu. Jde převážně o dálkovou formu studia. Počet přihlášených i zde výrazně klesá, počet těch, kteří studium neukončí úspěšně, rovněž dosahuje asi 75 % přijatých.

Nástavbové studium umožňuje získání vyšší vzdělanostní úrovně těm vyučeným absolventům, kteří se po vyučení rozhodli pokračovat ve studiu. Tato možnost má značný význam, protože vzdělání v učebních oborech pak není uzavřenou vzdělávací cestou. Uvedená možnost je však důležitá jak při získávání zájemců o vzdělávání v těchto oborech, tak i z hlediska zájmu společnosti, protože absolvování i části vzdělávání zvyšuje jejich vzdělanost.

Vyšší odborné vzdělávání vykazovalo výrazný rozvoj po roce 1995, kdy nahradilo oblíbené pomaturitní studium. V roce 2016/17 bylo přijato v denní formě 5 990 studujících a v jiných formách 2 694 studujících, převážná část do skupin oborů 53 Zdravotnictví a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče. Je zřejmé, že příprava ve vyšším odborném studiu je stále oblíbená.

Vývoj počtu žáků vstupujících do 1. ročníků nástavbového a vyššího odborného vzdělávání



Nástavbové studium

Vyšší studium


pro absolventy 3l. UO

(bez konzervatoří)

30.9.

denní

jiné formy

denní

jiné formy

2006

11 174

9 836

9 103

1 949

2007

11 406

11 005

8 786

3 182

2008

10 908

11 821

8 191

2 805

2009

11 287

10 686

8 864

3 006

2010

10 609

10 519

9 414

3 424

2011

9 174

7 514

8 464

3 316

2012

7 791

6 148

8 706

3 260

2013

7 036

6 006

8 548

3 257

2014

6 296

4 861

7 803

2 954

2015

5 802

4 395

6 960

3 025

2016

5 444

4 418

5 990

2 694

Informace k uváděným kategoriím vzdělání a jejich označení[1]

Střední vzdělání s výučním listem

Střední vzdělávání s výučním listem (kateg. E+H) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s výučním listem: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do 3letých a 2letých vzdělávacích programů a po absolvování získají výuční list. Obory kategorie E jsou koncipovány s nižšími nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání, absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. Podíl žáků vstupujících do oborů kategorie E je 13 % z počtu žáků nově přijatých do učebních oborů (E+H).

Střední vzdělání (bez výučního listu, maturitní zkoušky)

Střední vzdělávání – (kateg. C, J) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do 2letých vzdělávacích programů, u oborů kategorie C i do 1letých, poskytujících střední vzdělání, po absolvování získají vysvědčení o závěrečné zkoušce. Jejich podíl je menší než 1 % přijatých do středního vzdělávání.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

Střední vzdělávání s MZ (odborné) – (kateg. M) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do 4letých vzdělávacích programů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, po absolvování získají maturitní vysvědčení.

Střední vzdělávání s MZ – Lycea – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do oborů lyceí. Prvotním cílem oborů lyceí je připravit žáky pro studium na vysokých školách a vyšších odborných školách v souladu s odbornou profilací oborů lyceí (např. technickou, ekonomickou). Lycea neposkytují odbornou kvalifikaci, ale vybrané odborné kompetence uplatnitelné na trhu práce.

Střední vzdělávání s MZ a odborným výcvikem (kateg. L0) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do vzdělávacích programů, jejichž součástí je i odborný výcvik, jsou vlastně i vyučeni, i když výuční list nedostávají. Po absolvování získají maturitní vysvědčení. Absolventi jsou tedy připraveni pro náročné dělnické práce nebo nižší řídící funkce.

Střední vzdělávání s MZ – Gymnázia (kateg. K ) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: jsou zde zahrnuti žáci gymnaziálního vzdělávání všech délek, včetně žáků se zdravotním postižením. Pro možnost srovnání podílů žáků procházejících středním vzděláváním nejsou započítáváni ti, kteří byli právě přijati do prvních ročníků víceletých gymnázií, ale údaje jsou vztaženy na věkovou hladinu odpovídající 1. ročníkům čtyřletého vzdělávání. Jsou zde tedy zahrnuti všichni nově přijatí do 1. ročníků čtyřletých gymnázií a ve víceletých gymnáziích studující v ročnících věkově odpovídajících 1. ročníkům čtyřletých. 

Střední vzdělávání s MZ – Nástavbové studium (kateg. L5) – umožňuje ve dvouletém denním studiu nebo tříletém studiu v jiných formách dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou těm, kteří získali střední vzdělání s výučním listem ve 3letých oborech. Absolventi získají maturitní vysvědčení, zároveň již vlastní výuční list.

Vyšší odborné vzdělání

Vyšší odborné vzdělávání (kateg. N) – zahrnuje žáky přijaté do vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání v délce 3 a 3,5 roku. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem, dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy.




[1] Údaje o délce vzdělávání se vztahují k denní formě studia žáků bez zdravotního postižení, vzdělávací programy realizované na školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením a dále programy v jiných formách studia bývají o rok delší.

V tabulkách jsou používána zjednodušená označení: Gymnázia, Obory vzdělání kategorie M, J a C (SOŠ) – s maturitou, Lycea, bez maturity a celkem, Obory vzdělání kategorie H+E a L0 – s výučním listem, s maturitou a celkem.

Další informace k této problematice

Zpět