Přeskočit navigaci

Metoda „5 P“

Metoda „5 P“     

Učení není žádná věda, jen vědět, jak na to. Zkuste to podle jedné z metod učení - volně upraveno z příručky „Jak se efektivně učit“ od Mgr. Lenky Novotné, psycholožky z pedagogicko-psychologické poradny v Praze 10.   

Nastavte si svých PĚT P podle svých potřeb:


1.   Podmínky při učení

2.   Plánování času pro studium

3.   Přestávky při práci

4.   Poznámky při výuce

5.   Paměť  


*    1. P – Podmínky při učení

*    potřebujete klidný a stabilní kout (ideálně vlastní pokoj)

*    před učením pořádně vyvětrejte (teplota v místnosti by měla být kolem 19 stupňů)

*    myslete na dobré osvětlení (měla by stačit  60W žárovka)

*    pro koncentraci potřebujete ticho (nezapomeňte přepnout mobil na tichý režim). Pokud už chcete při učení zvukovou kulisu, pusťte si tichou hudbu s cizojazyčným textem

*    učení v posteli moc vhodné není, ale nejde-li to jinak, dělejte pravidelné přestávky. Vstaňte a něco dělejte. Zkuste to ale někdy vsedě u stolu a porovnejte, co je lepší. 

*    nezapomeňte na pitný režim a k učení si připravte nějaké pití

*    pořádek kolem sebe a příprava pomůcek pomáhá soustředit se jen na učení, neustálé hledání něčeho (sešitu, tužky) zbytečně rozptyluje. 

 

*    2. P – Plánování času pro studium

„Nemám čas“. „Nestíhám“. Jak často tuhle starou známou výmluvu používáte? Ve skutečnosti máme času dost, ale mnoho z nás ho neumí využít nebo si svoje aktivity špatně plánuje.

Jedna ze základních dovedností je umění plánovat svůj čas (tzv. time management). A platí to nejen pro učení a práci, ale i v osobním životě. Budete se divit, kolik času dobrým naplánováním získáte pro sebe, své koníčky i odpočinek.


Zamyslete se nad těmito otázkami:

Jak vypadá váš pracovní den – co a kdy děláte a kolik času na to potřebujete?

Co vám zabírá nejvíc času?

Při čem nabíráte největší časové ztráty?

Co by se s tím dalo udělat?

Jak by měl podle vás vypadat účelně naplněný den, abyste stihli školu, učení, pomoc doma i volný čas?

Co by šlo zorganizovat líp?


Sestavte si denní harmonogram tak, aby na sebe aktivity navazovaly bez časových ztrát!

*    zapisujte si všechny akce a důležité termíny (např. písemky, zkoušení)

*    učte se každý den přibližně ve stejnou dobu

*    sestavte si plán učení – určete čas, kdy se budete učit (pokud vám nebude vyhovovat, zkuste to další týden znovu a jinak)

*    na velkou písemku se připravujte s časovou rezervou, ideálně dva dny předem. Rozhodně to nenechávejte na poslední chvíli.

*    před učením si napište seznam činností, které potřebujete ten den udělat (např. úkol z matiky, naučit se 15 slovíček, příprava na písemku z dějepisu, dopsat si sešit).


3. P – Přestávky při práci

*    po škole si dejte hodinu až dvě pauzu a dělejte něco, co vás baví

*    učte se v krátkých blocích, např.:

      30 minut učení - 10 minut pauza - 15 minut učení - 5 minut pauza -  a pokračujte takto dál (15 minut práce, 5 minut pauza) 

*    vyplňujte přestávky při učení nenáročnou činností, která neodvádí pozornost úplně –  přečtěte si článek v časopisu, vyvětrejte, protáhněte se, něco malého snězte, uvařte si čaj, osprchujte se... Lépe udržíte koncentraci po celou dobu učení.

*    dostatečně spěte – spánek je podmínkou, abyste byli schopni zapamatovat si hodně věcí a událostí. Únava a ospalost negativně ovlivňuje paměť. Vyzkoušejte si, kolik hodin spánku potřebujete. Když se po probuzení budete cítit svěží, je to OK. 


4. P – Poznámky při výuce

Dělat si dobré poznámky z výkladu ve škole umí málokdo. Přitom poznámky mají velké výhody, protože:  

*    je to zkratka dlouhého výkladu vyučujícího

*    je to základní informace o tom, co byste měli umět – vše doplňující a vysvětlující najdete v učebnicích, na internetu apod.

*    je to osobitý záznam vašeho myšlení – lépe porozumíte vlastním poznámkám a postřehům (samozřejmě pokud jsou čitelné a smysluplné).


*    psaní poznámek při výkladu udržuje vaší pozornost  

*    už při zápisu si informace ukládáte do paměti

*    poznámky si dělejte přehledně, používejte barvy, podtrhávejte, text čleňte do jednotlivých oddílů a stručných bodů

*    výpisky dělejte i doma, např. z učebnice -naučíte se zachytit nejdůležitější, tzv. klíčové informace

*    někdy postačí jen zápis školního výkladu, pak si ho několikrát přečíst a informace zůstanou v paměti.


Nejčastější problémy při psaní poznámek a jak je odstranit:

o   nejste schopen soustředit se na výklad učitele - posaďte se blíž k učiteli

o   učitel přednáší rychle a vy nestíháte - požádejte ho o mírnější tempo nebo pokládejte doplňující otázky, které výklad zpomalí

o   učitel při výkladu přeskakuje z myšlenky na myšlenku – zachyťte základní myšlenky a doma si téma doplňte z učebnice

o   učitel má špatnou výslovnost - požádejte ho o zápis slova na tabuli, nebo si zapište slovo, jak ho slyšíte, do závorky a doma ho vyhledejte v učebnici.


5. P – Paměť

Zapamatování informací a jejich zapomínání jsou složité procesy, které nepřetržitě běží proti sobě (známe to z každodenního života, zapomínáme klíče, mobil, jména lidí apod.). Cílem učení je zabránit nebo alespoň zpomalit zapomenutí poznatků.

Paměť funguje tak, že informace vstoupí přes naše smysly do mozku a tam se stupňovitě usidluje v určitém typu paměti podle toho, jak ji budeme využívat. Každý typ paměti k něčemu potřebujeme. Pro praktický život potřebujeme všechny, pro studium je třeba, aby si jednotlivé paměti informaci předávaly (násobilka, vyjmenovaná slova, vzorečky...). K tomu je třeba neustále informaci používat.


Zapomínání po jednom přečtení dvoustránkového textu vypadá takto:

*    první den – pamatujete si 50 - 60 % informací (vzpomenete si na některé pojmy a budete je umět i vysvětlit)

*    druhý den - množství informací klesne na nepatrný zlomek (30 % informací a méně)

*    za týden - mlhavě si vzpomenete, že jste cosi četli, ale možná si ani nevybavíte o co šlo.


Opakování – matka moudrosti

Víte proč si pamatujete svoje jméno nebo třeba narozeniny? Protože tyto informace používáte dost často.

Pamatujeme si hlavně to, co k životu nezbytně potřebujeme.


Při učení používejte více smyslů

Poznatky potřebujete přesunout z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Někdo se lépe učí, když informace vidí (čtení textu), jiný si lépe zapamatuje slyšené (výklad od druhé osoby, přeříkávání látky nahlas), další si potřebuje psát a kreslit, přepisovat texty, podtrhávat klíčové výrazy. U většiny lidí se fixují poznatky přes více cest najednou.


Najděte si takovou kombinaci cest, která vám nejvíc sedí a tu pak při učení používejte, např. čtení v knize s přeříkáváním látky nahlas, s podtrháváním a kreslením.


*    poznatky si spojujte do logických celků, neučte se pouhé jednotlivosti – stručně si před učením nové látky zopakujte, co jí předcházelo, na co navazuje a co rozvíjí. Tím ukotvíte nové informace.

*    systematicky si opakujte – pročtěte si poznámky ze sešitu ještě týž den, co jste látku ve škole probírali (to si pamatujete nejvíc informací)

*    při učení na velké písemky si rozdělte text na kratší úseky a učte se několik dní dopředu. Den před písemkou si vše několikrát přeříkejte nahlas. V technických předmětech a matematice si příklady spočítejte a zapište i několikrát za sebou bez pomoci vzorových řešení.

*    kreslete si schémata, náčrtky, obrázky, spojujte si slova s obrázky.





Zpět