Přeskočit navigaci

Prostupnost vzdělávacím systémem

 Prostupnost vzdělávacím systémem

České školství je poměrně dobře prostupné. Legislativa umožňuje při splnění určitých podmínek pokračovat ve vyšší úrovni vzdělávání všem typům vzdělávacích cest. 

Nejtypičtější je výběr lineární vzdělávací cesty, tj. příprava v jednoznačně koncipovaném oboru vzdělání a získání odborné kvalifikace po absolvování celého studijního cyklu.

Příklad: po absolvování základní školy si žák zvolí obor s maturitou, po úspěšném ukončení studia pokračuje na vysoké škole.


Možný je i vnitřní průchod vzdělávacím systémem. Pokud žák za jistých okolností musí nebo chce předčasně ukončit zvolené vzdělávání, může přestoupit do jiného oboru vzdělání. Čím bližší si oba dva obory jsou, tím menší je „ztráta“. Někdy je dokonce možné plynule pokračovat ve vzdělávání v příslušném postupovém ročníku.

Příklad: žák, který si původně vybral maturitní cestu, ale ukáže se, že je nad jeho síly, může přestoupit do oboru s vyučením stejného zaměření. V tomto případě prakticky plynule naváže.


Tam, kde u oborů – původního a nově zvoleného – není obsahová shoda (např. žák z technického oboru přestupuje do oboru humanitního), může být žákovi uznáno částečné vzdělání, které získal v předchozím studiu. Zpravidla jde o všeobecně vzdělávací složku, tedy předměty jako český jazyk, cizí jazyk, matematika, dějepis aj.


Největší chybou je, když žák předčasně ukončí studium a vzdělávací systém zcela opustí. Je sice možné se po nějakém čase vrátit v rámci dalšího vzdělávání a studium dokončit, ale doba odstupu hraje v různých aspektech nepříznivou roli.


Postupně se zlepšují vazby mezi počátečním a dalším vzděláváním, ale dosud stále existují „slepé uličky“, kdy dospělý člověk s neukončeným středním vzděláním musí udělat krok zpět nebo dokonce změnit svůj studijní plán.


Nevíte si rady?Napište nám




Zpět